Napište poslancům i Vy
Nařízení o digitálních službách („DSA“) je již účinný právní předpis EU, který umožňuje provádět Evropské komisi efektivní cenzuru a umlčovat nepohodlné názory publikované na sociálních sítích. A to na základě velmi gumových podmínek.
Část nařízení ještě nebyla překlopena do českého právního řádu. To má za cíl návrh zákona o digitální ekonomice, který budou poslanci projednávat v následujících dnech.
Napište jim jasné ne cenzurnímu komplexu, který je součástí návrhu.
Vaše názory a vyjádření na sítích jsou posuzována podle nepřísnější hate speech legislativy v EU.
Je velmi pravděpodobné, že se do cenzurního komplexu zařadí lobbistické LGBT organizace napříč celou EU, které budou usilovat o cenzuru diskuse ve svůj prospěch.
Co je nařízení o digitálních službách?
Ačkoli má údajně vytvořit „bezpečné online prostředí“, patří DSA k nejnebezpečnějším cenzurním režimům digitálního věku. DSA je právně závazný regulační rámec, který dává Evropské komisi pravomoc prosazovat „moderování obsahu“ na velmi velkých online platformách a vyhledávačích (těch, které mají více než 45 milionů uživatelů měsíčně), které jsou usazeny nebo nabízejí své služby v EU. Většina jeho ustanovení vstoupila v platnost v únoru 2024. Platformám, které nařízení nedodrží, hrozí masivní finanční sankce, případně i pozastavení činnosti. Díky dodržování DSA ze strany platformy mohou být jednotlivci vystaveni cenzuře, může jim být pozastaveno členství v online platformách a mohou být trestně stíháni (podle vnitrostátního práva).
Deklarovaným cílem DSA je „zajištění bezpečného, předvídatelného a důvěryhodného online prostředí, které řeší šíření nezákonného obsahu online a společenská rizika, jež může šíření dezinformací nebo jiného obsahu vyvolat, a v jehož rámci jsou účinně chráněna základní práva zakotvená v Listině [základních práv EU] a usnadněny inovace“.
Komise tvrdí, že DSA vytváří „právní jistotu“, „větší demokratickou kontrolu“ a „zmírňuje systémová rizika, jako je manipulace nebo dezinformace“ – ve skutečnosti se však jedná o autoritářský cenzurní režim, který je v rozporu s demokracií.
Proč je DSA extrémní hrozbou pro základní svobody?
DSA vyžaduje, aby platformy cenzurovaly „nezákonný obsah“, který široce definuje jako cokoli, co není v souladu s právem EU nebo jakéhokoli členského státu (čl. 3 písm. h)). Výsledkem by mohl být nejmenší společný jmenovatel cenzury v celé EU. Autoritářské vlády by navíc mohly tento plán přijmout a tvrdit, že západní liberální státy jej podporují.
DSA je hluboce chybná. Je postavena na myšlence, že „špatným projevům“ lze nejlépe čelit cenzurou, nikoli důraznou diskusí. DSA navíc dává Evropské komisi širokou moc nad tím, jak platformy nakládají s projevy, což podkopává svobodu projevu, která je pro demokratické společnosti nezbytná. Pokud je cenzurní zákon, jako je DSA, „zlatým standardem“, jak Komise vychvaluje svou vlastní konstrukci, autoritářské vlády celého světa tento model snadno přijmou.
Umožnění, aby „nezákonný obsah“ byl potenciálně určován podle vágních a přesahujících zákonů jedné země, staví DSA proti standardům mezinárodního práva, které vyžadují, aby jakékoli omezení projevu bylo přesně definováno a nezbytné. To je velmi problematické vzhledem k rostoucímu počtu absurdních zákonů o takzvaných „nenávistných projevech“, které potenciálně kriminalizují pokojné projevy v celé Evropě.
Co obsahuje návrh zákona o digitální ekonomice?
V následujících dnech budou poslanci rozhodovat o provázání již účinného a přímo závazného DSA s českým právním řádem.
Děje se tak skrze návrh zákona o digitální ekonomice (ST 776), který zmocňuje Český telekomunikační úřad být národním koordinátorem DSA. Ten dle čl. 22 odst. 2 DSA uděluje status tzv. důvěryhodným oznamovatelům (organizacím zaměřujícím se na reportování velmi velkým online platformám). Jedná se o cenzurní byznys, který v ČR i díky štědrým dotacím a soukromým financím kvetl ještě dříve než vešlo nařízení DSA v účinnost. Návrh zákona je ve Sněmovně ve 3. čtení (tedy těsně před přijetím a zasláním do Senátu).
Proč nesouhlasíme s návrhem zákona
1. Je třeba hnát Komisi k odpovědnosti, ne podílet se na cenzuře
- Místo překlápení cenzurního nařízení je třeba, aby ČR hnala Evropskou komisi k odpovědnosti u Soudního dvora EU žalobou na protiprávnost nařízení, jelikož právní základ DSA je pochybný a v rozporu s mezinárodními závazky.
- Zároveň má ČR možnost tlačit Evropskou komisi k vytvoření skutečně adekvátní a transparentní zprávy a dosavadním fungování DSA a požadovat revizi nařízení s ohledem na nepřiměřenost zásahů do svobody projevu.
- Je třeba připomenout, že hlavní odpovědnost ve vládě za cenzurní zásahy nesou konzistentně a dlouhodobě Starostové, kteří byli hlavními iniciátory a podporovateli nového trestného činu pro cizí moc, gestory DSA při vyjednávání na EU úrovni a gestorem návrh zákona o digitální ekonomice.
2. Jasné ne cenzurnímu byznysu skrze „důvěryhodné oznamovatele"
Návrh zákona obsahuje chybějící zákonný rámec určující koordinátora DSA pro ČR. Ten má oprávnění udělat status „důvěryhodným oznamovatelům“, kteří pak na základě svého statusu ovlivňují obsah sociálních sítí. Lze předpokládat, že o status důvěryhodných oznamovatelů budou usilovat v ČR neziskové organizace, které budou svá oznámená provádět ve vztahu k agendě, která není neutrální. Jedná se tedy de facto pokračování prosazování vlastní agendy a cenzurování názorových oponentů pod vlaječkou neurčitých a vágních pojmů obsažených v DSA, což je dle našeho názoru naprosto nepřípustné.
A proč právě teď?
Evropská komise se sama zavázala k tomu, že na podzim roku 2025 vyhodnotí fungování DSA v praxi. Teď je čas tlačit Evropskou komisi k odpovědnosti za provádění cenzury bez dostatečného právního základu.
Naše aliance v minulosti iniciovala k navrhované novele petici, která byla projednána v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR. Petici podepsalo přes 20 000 občanů České republiky.
Odkazy k petici a k jejímu projednání naleznete zde:
Stop poplatkům
PČR, PS od 2021, PV, usnesení, č. 227 (5. listopadu 2024)
Přítomní poslanci sice vzali petici na vědomí, ale nikdo z předkladatelů návrhu zákona ji nevyslyšel. Ze strany ministerstva kultury jsme nezaznamenali žádný pokus skutečně se našimi argumenty zabývat a případně je vyvrátit.
Důvody, proč s návrhem zákona nesouhlasíme, jsou popsány v předchozích záložkách.
Návrh zákona má být projednán ve 3. čtení ve Sněmovně již 5.3.2025, posléze má být postoupen do Senátu a pak předložen k podpisu prezidentovi.
Je tedy nejvyšší čas s návrhem zákona něco udělat, dříve, než bude pozdě. Je to jak v zájmu poplatníků, tak v zájmu samotných médií veřejné služby a České republiky.